Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví

Předmět je 2. dílem trojdílné série předmětů s podnázvem Hodnocení expozice environmentálním faktorům a jejích následků. Cílem předmětu je rozšíření znalostí studentů v oblasti výskytu a hodnocení expozic chemickým škodlivinám pracovního prostředí a ve všech složkách životního prostředí, tj. ovzduší, vodě, půdě, výrobcích, odpadech a organismech. Předmět je koncipován jako teoreticko-praktický, v teoretické části se posluchač seznámí s vlivy antropogenní činnosti na vybrané složky životního a pracovního prostředí, získá hluboké znalosti v oblasti chemické bezpečnosti, o možných zdrojích, expozičních cestách a vyhodnocení expozic chemickým látkám, včetně získání přehledu o způsobech vzorkování, měření a laboratorního vyšetřování toxických látek. Hlavní důraz je kladen na zdroje a výskyt látek ve volném, vnitřním a pracovním ovzduší, vodách, potravinách a dalších výrobcích, zeminách a odpadech. Poslední série přednášek je věnovaná systematickému přehledu látek významných v ochraně veřejného zdraví. V praktické části získá student přehled o systémech kvality laboratoří a způsobech komunikace s nimi, základy vzorkování a měření v terénu a o analytických systémech používaných při vyšetřování chemických látek ve složkách životního prostředí, výrobcích či biologických materiálech (včetně biologických expozičních testů). Součástí praktické výuky je nácvik odběru biologického materiálu, především kapilární a žilní krve. Dále student/ka samostatně vypracuje záznam o vzorkování či vyšetření a hodnocení expozice podle zadání.

Cíle předmětu: Cílem předmětu je získání řady teoretických vědomostí a praktických dovedností v oblasti osvětlování jako součástí požadavků ochrany a podpory veřejného zdraví. Teoretická část se zabývá základy optiky, veličinami používanými jak v hygieně, tak v technice osvětlování, dále získá student přehled o fyziologii zraku, podmínkách vidění, zevrubně je seznámen s požadavky na denní a umělé osvětlení a s technikou osvětlování. Praktická část se zabývá výpočty, měřením a hodnocením jak denního, tak umělého osvětlení.

Cílem předmětu je rozšíření znalostí studentů v oblasti fyzikálních faktorů životního a pracovního prostředí se zaměřením na oblast ochrany veřejného zdraví. Součástí prohlubování vědomostí je získání širokých vědomostí o interakcích fyzikálních faktorů s lidským organismem, o způsobech získávání expozičních dat a jejich hodnocení. Hlavní důraz je kladen na orientaci v poznatcích o expozicích a účincích hluku, vibrací, mikroklimatických podmínek, elektromagnetických polí a neionizujícího záření (osvětlení a větrání zde nejsou zahrnuty, jsou obsahem jiných předmětů). Student rovněž získá praktický přehled o postupech měření expozic uvedených fyzikálním faktorům a o vyšetřovacích metodách biologických následků těchto expozic. Předmět částečně navazuje na základní znalosti o fyzikálních faktorech získaných v předmětech Vybrané kapitoly z fyziky a biofyziky (1. ročník bakalářského studia oboru Ochrana veřejného zdraví), Hygiena práce a pracovní lékařství 1 a 2. a Laboratorní techniky v ochraně životního a pracovního prostředí (2. ročník bakalářského studia oboru Ochrana veřejného zdraví). Je koncipován jako teoreticko-praktický, v teoretické části se posluchači seznámí s fyzikálním popisem vlastností, biologických účinků a metodikou měření a hodnocení fyzikálních faktorů - hluku, vibrací, mikroklimatických podmínek a neionizujícího záření. V praktické části studenti získají základní praktické znalosti a dovednosti s měřením fyzikálních faktorů v pracovním a životním prostředí, seznámí se se strategií a technikou měření fyzikálních faktorů v životním a pracovním prostředí a hodnocením těchto expozic pro účely ochrany a podpory veřejného zdraví. Součástí praktické výuky je vypracování žádanky o měření směrem k laboratořím z důvodu zkvalitňování komunikace mezi orgány ochrany veřejného zdraví a poskytovateli služeb v ochraně veřejného zdraví a hodnocení expozice na základě zadání příkladů z praxe.

Cílem předmětu je rozšíření znalostí studentů v oblasti fyzikálních faktorů životního a pracovního prostředí se zaměřením na oblast ochrany veřejného zdraví. Součástí prohlubování vědomostí je získání širokých vědomostí o interakcích fyzikálních faktorů s lidským organismem, o způsobech získávání expozičních dat a jejich hodnocení. Hlavní důraz je kladen na orientaci v poznatcích o expozicích a účincích hluku, vibrací, mikroklimatických podmínek, elektromagnetických polí a neionizujícího záření (osvětlení a větrání zde nejsou zahrnuty, jsou obsahem jiných předmětů). Student rovněž získá praktický přehled o postupech měření expozic uvedených fyzikálním faktorům a o vyšetřovacích metodách biologických následků těchto expozic. Předmět částečně navazuje na základní znalosti o fyzikálních faktorech získaných v předmětech Vybrané kapitoly z fyziky a biofyziky (1. ročník bakalářského studia oboru Ochrana veřejného zdraví), Hygiena práce a pracovní lékařství 1 a 2. a Laboratorní techniky v ochraně životního a pracovního prostředí (2. ročník bakalářského studia oboru Ochrana veřejného zdraví). Je koncipován jako teoreticko-praktický, v teoretické části se posluchači seznámí s fyzikálním popisem vlastností, biologických účinků a metodikou měření a hodnocení fyzikálních faktorů - hluku, vibrací, mikroklimatických podmínek a neionizujícího záření. V praktické části studenti získají základní praktické znalosti a dovednosti s měřením fyzikálních faktorů v pracovním a životním prostředí, seznámí se se strategií a technikou měření fyzikálních faktorů v životním a pracovním prostředí a hodnocením těchto expozic pro účely ochrany a podpory veřejného zdraví. Součástí praktické výuky je vypracování žádanky o měření směrem k laboratořím z důvodu zkvalitňování komunikace mezi orgány ochrany veřejného zdraví a poskytovateli služeb v ochraně veřejného zdraví a hodnocení expozice na základě zadání příkladů z praxe.

Cílem předmětu je seznámeni s fyzikální podstatou ionizujícího záření (IZ), jeho vlastnostmi a zdroji. Studenti se naučí používat veličiny k popisu vnějšího a vnitřního ozáření, získají potřebné vědomosti o radioaktivních přeměnách a interakcích IZ s látkami. V další části pak získají široký přehled a hluboké znalosti v principech radiační ochrany, způsobech zjišťování radioaktivity a IZ, výskytu radionuklidů v přírodě, zvláště radonu. Poslední série přednášek je věnována účinkům IZ na člověka, nemocem z ozáření, využití IZ v humánní diagnostice a terapii a nejčastější použití IZ v průmyslu.

Cílem předmětu je seznámeni s fyzikální podstatou ionizujícího záření (IZ), jeho vlastnostmi a zdroji. Studenti se naučí používat veličiny k popisu vnějšího a vnitřního ozáření, získají potřebné vědomosti o radioaktivních přeměnách a interakcích IZ s látkami. V další části pak získají široký přehled a hluboké znalosti v principech radiační ochrany, způsobech zjišťování radioaktivity a IZ, výskytu radionuklidů v přírodě, zvláště radonu. Poslední série přednášek je věnována účinkům IZ na člověka, nemocem z ozáření, využití IZ v humánní diagnostice a terapii a nejčastější použití IZ v průmyslu.

Cílem předmětu je podat studentům přehled o základech radiační ochrany. V úvodní části bude studentům osvětlena podstata radioaktivity a ionizujícího záření (IZ), interakce s neživou i živou hmotou. V další části, věnované radiační ochraně, budou studenti seznámeni s působením IZ na lidský organismus, s principy radiační ochrany a s jejich aplikací v legislativě ČR, systémem státní správy, včetně systému monitorování radiační situace a dozoru nad radiační ochranou Přírodní radioaktivita, její rozdělení a přítomnost radionuklidů ve vodách, ovzduší, stavebních materiálech a potravinových řetězcích tvoří poslední blok přednášek.